středa 26. listopadu 2008

Kristus Král - se zvláštním důrazem na svrchovanost

Čtení:

I. Iz 53, 1-12

II. I. Timoteovi 6, 11-16



Izaiáš 53:

1 Kdo uvěří naší zprávě? Nad kým se zjeví paže Hospodinova? 2 Vyrostl před ním jako proutek, jak oddenek z vyprahlé země, neměl vzhled ani důstojnost. Viděli jsme ho, ale byl tak nevzhledný, že jsme po něm nedychtili. 3 Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolesti, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili. 4 Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen. 5 Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni. 6 Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech. 7 Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek vedený na porážku, jako ovce před střihači zůstal němý, ústa neotevřel. 8 Byl zadržen a vzat na soud. Kdopak pomyslí na jeho pokolení? Vždyť byl vyťat ze země živých, raněn pro nevěrnost mého lidu. 9 Byl mu dán hrob se svévolníky, s boháčem smrt našel, ačkoli se nedopustil násilí a v jeho ústech nebylo lsti. 10 Ale Hospodinovou vůlí bylo zkrušit ho nemocí, aby položil svůj život v oběť za vinu. Spatří potomstvo, bude dlouho živ a zdárně vykoná vůli Hospodinovu. 11 Zbaven svého trápení spatří světlo, nasytí se dny. "Tím, co zakusí, získá můj spravedlivý služebník spravedlnost mnohým; jejich nepravosti on na sebe vezme. 12 Proto mu dávám podíl mezi mnohými a s četnými bude dělit kořist za to, že vydal sám sebe na smrt a byl počten mezi nevěrníky." On nesl hřích mnohých, Bůh jej postihl místo nevěrných.

 

Zjevení 17

13 Ti mají jedno mínění a svou sílu a moc dají šelmě. 14 Ti budou bojovat s Beránkem, a Beránek nad nimi zvítězí - neboť je Pán pánů a Král králů - a s ním [i jeho] povolaní, vyvolení a věrní."

 

Zjevení 19

A uviděl jsem otevřené nebe, a hle, bílý kůň. A ten, který na něm seděl, se jmenoval Věrný a Pravý a [ten] spravedlivě soudí i bojuje. 12 Jeho oči [byly] jako plamen ohně a na jeho hlavě [bylo] množství korun; a měl napsané jméno, které nezná nikdo kromě něj. 13 Byl oblečen rouchem nasáklým krví a jeho jméno je Slovo Boží. 14 A za ním jela nebeská vojska na bílých koních, oblečená bílým a čistým kmentem. 15 Z jeho úst vycházel ostrý meč, aby jím bil národy. On je bude pást železným prutem; on bude také šlapat vinný lis hněvu a rozhorlení Všemohoucího Boha. 16 A na svém rouchu a na boku má napsané jméno: "Král králů a Pán pánů."

 

I. Timoteovi 6

11 Ty, Boží člověče, však od takových věcí utíkej. Následuj pak spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, krotkost. 12 Bojuj ten dobrý boj víry, chop se věčného života, k němuž jsi také povolán, a vyznal jsi dobré vyznání před mnoha svědky. 13 Přikazuji ti před Bohem, který všechno obživuje, a [před] Kristem Ježíšem, který dosvědčil před Pontským Pilátem dobré vyznání, 14 abys zachovával toto přikázání bez poskvrny a bez úhony až do příchodu našeho Pána Ježíše Krista, 15 který ve svůj čas ukáže ten požehnaný a jediný Vládce, Král kralujících a Pán panujících, 16 jenž jediný má nesmrtelnost a přebývá v nepřístupném světle, jehož nikdo z lidí neviděl ani vidět nemůže, a jemuž [patří] čest a věčná moc. Amen.

 

Římanům 13

1 Každá duše ať je poddána nadřízeným vládám. Vždyť není vlády, kromě od Boha; a vlády, které jsou, jsou ustanoveny Bohem. 2 Proto kdo se staví proti vládě, postavil se proti Božímu ustanovení; a ti, kteří se postavili proti [němu], přivedou na sebe odsouzení. 3 Vládcové přece nejsou postrachem dobrého jednání, ale zlého. Chceš se tedy nebát vlády? Čiň, co [je] dobré, a budeš mít od ní chválu. 4 Vždyť je Božím služebníkem pro tvé dobro. Jestliže však jednáš zle, boj se, neboť ne nadarmo nosí meč. Je přece Božím služebníkem, mstitelem k [vykonání] hněvu nad tím, kdo páchá zlo. 5 Proto musíme být poddáni, nejen kvůli hněvu, ale také kvůli svědomí. 6 Vždyť proto také platíte daň, že jsou [to] Boží služebníci a právě tomu se pilně věnují.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Bratři a sestry, když jsem se dozvěděl, že budu kázat tuto neděli a zjistil z kalendáře, že bude svátek Krista krále, zajásal jsem. Trochu proto, že mi to velmi ulehčilo výběr tématu dnešního kázání, ale hlavně proto, že kázat o Kristu je prostě radost.

Toto slovo tedy nebude moc o nás - Kristových učednících, ale více o Kristu samotném. A myslím, že je to tak správně. Jedině fascinací Kristem se naše životy mění v jeho podobu. Když se zaobíráme moc sebou - čteme chytré knížky o křesťanské psychologii nebo jak si zorganizovat život nebo jak se chovat ke druhým - je to jako když se svině rýpe ve vlastních výkalech. Tepve když pohlédneme na svého Pastýře, prozáří nás Jeho sláva a zahoří v nás láska k Němu a touha Ho následovat. Pak teprve se naše životy mění.

Čeká nás zaostření na Kristovo kralování postupně v politice, ve stvoření a nad ďáblem.

Pán pánů a Král králů

Se souslovím "Pán pánů a Král králů" se setkáváme v Novém Zákoně 3x - 1x v I. Tim 6 a 2x ve Zjevení Janově.

Zj 17:

13 Ti [deset králů, kteří se ještě neujali kralování] mají jedno mínění a svou sílu a moc dají šelmě. 14 Ti budou bojovat s Beránkem, a Beránek nad nimi zvítězí - neboť je Pán pánů a Král králů - a s ním [i jeho] povolaní, vyvolení a věrní."

 Politika

 Beránek je Král králů a Pán pánů. Představte si klasické pohádkové království. Uprostřed je hrad odkud panuje král. Kolem jsou rozesety vesničky s rolníky, kováři, mlynaři, hajnými, obchodníky, pocestnými, žebráky. Těm všem král vládne, a když pro někoho pošle, on přijde a zodpovídá se mu, král může kdykoliv kohokoliv odsoudit, sesadit nebo povýšit. 

A teď si namísto těch bezejmených lidí ve vesničkách představte vůdce tohoto světa. Vezměte Baraka Obamu, Medvěděva s Putinem, Václava Klause, Hu JinTaa a jiné, a strčte je do rolnických šatů a nechte je třeba paběrkovat snopy s obilím nebo opravovat cesty. A v tomto království složeném z vůdců národů sedí pevně na královském trůně Kristus Ježíš. Tak si nějak představuji, co znamená, když je Ježíš Pán pánů a Král králů.

Kristus kraluje nad vládci světa - svrhává je a znovu ustanovuje - a my jim máme býti poddáni, jak píše apoštol Pavel římským křesťanům ve 13. kapitole:

1 Každá duše ať je poddána nadřízeným vládám. Vždyť není vlády, kromě od Boha; a vlády, které jsou, jsou ustanoveny Bohem. 2 Proto kdo se staví proti vládě, postavil se proti Božímu ustanovení; a ti, kteří se postavili proti [němu], přivedou na sebe odsouzení. 3 Vládcové přece nejsou postrachem dobrého jednání, ale zlého. Chceš se tedy nebát vlády? Čiň, co [je] dobré, a budeš mít od ní chválu. 4 Vždyť je Božím služebníkem pro tvé dobro. Jestliže však jednáš zle, boj se, neboť ne nadarmo nosí meč. Je přece Božím služebníkem, mstitelem k [vykonání] hněvu nad tím, kdo páchá zlo. 5 Proto musíme být poddáni, nejen kvůli hněvu, ale také kvůli svědomí. 6 Vždyť proto také platíte daň, že jsou [to] Boží služebníci a právě tomu se pilně věnují.

Poddávat se vládám z toho důvodu, že jsou Bohem ustanovené, je pro mě osobně (a pro mnohé křesťany) velmi skandální prohlášení. Dnes a denně můžeme ve zprávach vidět špínu, která se v politice děje a máme věřit, že tam zrovna tyto lidi Bůh chce?

Mnozí z vás, kteří tu dnes sedíte, jste pamětníci řežimu, jehož ideologie měla za cíl vymazat křesťany a křesťanství z naší vlasti a z tváře Země vůbec. Myslím, že jste museli zažívat velké rozpaky nad četbou 13. kap. listu Římanům. Co teprve se asi muselo honit hlavou německému křesťanovi za II. světové války? 

Bratři a sestry, nemáme žádnou výmluvu - vlády v době apoštola Pavla byly vlády neméně zkažené, jako ty v naší nedávné historii. Pável sám zažil útlak a vykořisťování Izraele ze strany Římské říše. Izrael byl v té době protektorátem Římské říše. Nic pěkného - krev a násilí.

K tomu si ještě přidejme to, že rok 57, kdy Duch svatý vedl Pavla k napsání listu Timoteovi byl třetím rokem vlády nechvalně známého císaře Nera, který o něco později dal pronásledovat křesťany za údajné podpálení Říma. 

Jediné opodstatněné přestoupení zákona, které platí vždy, je záchrana života - jak svého, tak bližního; jak toho dočasného, tak toho věčného. Jinak skutečně nemáme výmluvu a nemůžeme říkat "Až se začnou politici k nám chovat lépe, tak i já budu dodržovat jejich zákony". 

Proč ale Kristus dosazuje nemorální politiky? V tomto případě je asi pravdivé přísloví, že "Národ má takovou vládu, jakou si zaslouží". Když např. srovnáme chování lídrů našich politických stran v nedávno proběhlý krajských volbách s chováním obou presidentských kandidátů v USA, musíme se stydět. 

Na jedné straně slovní napadání, pomluvy, podpásovky, nevraživost a na druhé čestnost, otevřenost a laskavost. Je zřejmé, že jde o naprosto jinou úroveň, nikoliv inteligence nebo vzdělání, nýbrž morálky.

Proto vás chci povzbudit, bratři a sestry - chceme-li změnit poliku, změňme především sebe a osviťme své blízké okolí září království, které není z tohoto světa. Potom můžeme očekávat změnu v chování našich politiků. Ostrými slovy akorát lejeme benzín do pekelného ohně pomluv.

Stvoření a Satan

Kristus kraluje nad svým stvořením. To neznamená, že "Bůh stvořil nebesa a zemi" a pak někam zmizel. On sedí po pravici Boha Otce a neustále podpírá tento vesmír svým mocným slovem, jak o tom píše autor listu Židům v 1. kap.:

1 Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků; 2 v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky. 3 On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem.

Toto svědectví Písma mě osobně vede k velké bázni před kralujícím Bohem. Když k Němu obracím svůj vnitřní zrak v modlitbě, často se mi stává, že padám na kolena se zakrytou tváří, protože mě majestátnost a sláva toho, co "vidím" naprosto ohromuje a zachvacuje mě bázeň. 

Není totiž věci, která by se mohla stát aniž by On nesvolil - jak se říká "kterou by Bůh nedopustil". To nás ale jako křesťany vede k otázce, co lidé utopení pod vlnou tsumani, co lidé v mrakodrapech 11. září? Nebo když půjdeme blíž - jak se vyrovnat s autonehodami nebo vážnými nemocemi a postiženími v našem okolí? 

To je velmi těžká otázka, ani ne tak pro teology jako spíš pro členy rodiny, kde se takové neštěstí stane. Otázky typu "Pokud je Kristus král = všemohoucí Bůh, jak to, že tento blízký člověk kterého jsem miloval, tak tragicky zemřel/byl postižen?" Zná to každý z nás.

 

Tím se dostáváme k otázce zla v tomto světě. Někteří vídí tento svět jako souboj dobra a zla, Boha a ďábla, kde obě strany mají stejné šance. Jednou vítězí dobro/Bůh podruhé zlo/ďábel. 

To ovšem není v žádném případě biblický pohled. Bůh není ani v nejmenším senilní stařík na obláčku, kterému v jeho království pobíhá škodná, alias ten Zlý, a dělá mu tam neplechu. Ďábel je totiž, jak víme, padlý anděl a tedy Bohem stvořená bytost  = podléhá Jeho neomezené moci stejně jako každý z nás. Představme si dábla jako zlého, vzteklého psa, který je ovšem na řetězu svíraném rukou Boží. Ten pes může běhat, štěkat a kousat, ale Bůh ho může kdykoliv strhnout zpět - neboť je Králem stvoření.   

Vzpomeňme např. knihu Jób, kdy Satan můsí žádat o svolení Hospodina, aby se mohl Jóba zmocnit. 

Nebo srovnejte popis jedné události zapsané v písmu na dvou místech o sčítání Izraele:

2. Samuelova: 24,1: "Proti Izraeli povstal satan a podnítil Davida, aby sečetl Izraele."

zde by se mohlo zdát, že ďábel kuje na Izrael nějakou podlost. 

1. Paralipomenon 21,1: "Hospodin znovu vzplanul proti Izraeli hněvem a podnítil Davida proti nim: "Jdi, sečti Izraele a Judu!"

ale zde vidíme, že ďablovy pikle jsou v podstatě nástrojem Hospodina, který přívádí soud na hřešící Izrael. Neboli že ďábel je pod plnou mocí Boží.

Slyšel jsem o svědectví jedné matky, jejíž syn byl letcem v II. světové válce na anglické straně a zahynul, když byl sestřelen německým stíhačem. Tato matka se dožadovala od svého duchovního vysvětlení a ptala se ho jestli to byl ďábel, kdo způsobil, že její syn zemřel. Duchovní jí řekl, že Bůh byl s jejím synem v každé sekundě toho okamžiku, kdy německý letec střílel na jeho letadlo, kdy jeho letadlo začalo hořet, kdy její syn umíral. V každé jednotlivé sekundě Pán Bůh pevně kraloval nad svým stvořením - letadly, kulkami a všemi přírodními zákony. Že nebyla jediná chvíle, kdy ďábel nebo německý letec nějak přelstili nebo obešli úradek Boží. Zajímavé bylo, že tato žena potom vypověděla, že se se smrtí svého syna poté vyrovnavala mnohem lépé než před setkáním s tímto duchovním. 

 Závěr

 Víra v Boží svrchovanost je pro mě nadějí právě v těch nejtemnějších chvílích mého života. 

Představa, že by našemu Pánu něco uniklo pod rukama bez jeho vědomí či Boží bezmoc nad byť jediným atomem v celém vesmíru mi nahání hrůzu. 

Naopak s důvěrou v Boží neomezené kralování můžu mít naději - protože jsem v dobrých, láskyplných rukou, které jsou těmi nejmocnějšími ve vesmíru.  

Naději vidím především ve věčnosti. Hospodin zdaleka neřekl své poslední slovo. Jsme tu jen na chvíli, protože z pohledu věčnosti je skutečně historie tohoto světa jen malá epizodka. 

Z tisíce karet v Jeho rukou nám ve svém Písmu jen nejasně naznačil, jak vypadá jediná z nich. Těch ostatních tisíc čeká na odkrytí a to mě naplňuje důvěrou - i když nevím, co je na těch zbylých tísíci kartách, stačí mi vědět, že ten, kdo je drží v ruce, je dobrý, je milosrdný, je spravedlivý, je krásný, je moudrý, že je láska a že za mě On, Král králů, položil život v potupné smrti na kříži. 

Říkám to tu s tím vědomím, že vím o krutých dějinách našeho světa, o katastrofách a válkách, o těch tisících umučených lidí a znásilněných dívek, zavražděných dětí ještě v lůně matky.

Jsem si ale jistý, že až se sejdeme za prahem smrti na posledním soudu, mnohé křivdy a nespravedlnosti, které jsme nedovedli pochopit, budou objasněny a naše reakce bude taková, jak jí ve svém vidění popsal Jan: 

 

Zjevení 19 Potom jsem slyšel mocný hlas jakoby obrovského zástupu na nebi: "Haleluja! Spasení, sláva i moc patří Bohu našemu, 2 protože pravé a spravedlivé jsou jeho soudy! Vždyť odsoudil tu velikou nevěstku, která přivedla zemi do záhuby svým smilstvím, spravedlivě ji potrestal za krev svých služebníků, která lpí na jejích rukou." 3 A znovu volali: "Haleluja! Na věky věků vystupuje dým z toho hořícího města." 4 Tehdy těch čtyřiadvacet starců spolu se čtyřmi bytostmi padlo na kolena; klaněli se před Bohem sedícím na trůnu a volali: "Amen, haleluja."

 

a potom zahlédneme Krále králů, Beránka:

 

11 A viděl jsem nebesa otevřená, a hle, bílý kůň, a na něm seděl ten, který má jméno Věrný a Pravý, neboť soudí a bojuje spravedlivě. 12 Jeho oči plamen ohně a na hlavě množství královských korun; jeho jméno je napsáno a nezná je nikdo než on sám. 13 Má na sobě plášť zbrocený krví a jeho jméno je Slovo Boží. 14 Za ním nebeská vojska na bílých koních, oblečená do bělostného čistého kmentu. 15 Z jeho úst vychází ostrý meč, aby jím pobíjel národy; bude je pást železnou berlou. On bude tlačit lis plný vína trestajícího hněvu Boha všemohoucího. 16 Na plášti a na boku má napsáno jméno: Král králů a Pán pánů.

 

Amen!

Žádné komentáře:

Okomentovat